Další příběh zásadní osobní transformace. Silné uvědomění, které se "stalo" během konstelací.
Stál jsem uprostřed kruhu, v zádech jsem cítil silné teplo a podporující energii z otevřené náruče vesmíru. Byl tak obrovský a tak laskavý. Prohnul jsem se pod tím proudem energie jako luk a se sevřeným hrdlem jsem začal bezhlasně artikulovat větu: „Já – mám – svoji – hodnotu.“ Zaplavovaly mne velmi silné emoce a musel jsem se zaměřit na dýchání, neboť pocit, že omdlím, byl velmi blízko. Vnímal jsem transovní stav, ve kterém jsem se ocitl a zhluboka jsem se nadechoval a vydechoval.
Velmi pomalé tempo a hluboké dýchání mi umožnily zapojit hlas a říct slovo po slově a pak celou větu. Můj hlas byl velmi rozechvělý, ale stále více přibýval na jistotě. Třásl jsem se po celém těle, ale pevně rozkročený stál na svých nohou a s hlavou zdviženou. V tu chvíli se stalo pro mne něco nevídaného. Průvodce konstelací poklekl na zem, napřáhl ruce směrem ke mně a sklonil hlavu až k zemi. Z kruhu kolem mne se podobným způsobem začali jako kostičky domina sesouvat k podlaze další a další účastníci. Stál jsem tam se slzami v očích a vnímal zesilující vibrace v těle. Moje ruce se obrátily dlaněmi vzhůru a začalo skrz ně procházet obrovské množství energie. Moje paže se bez povelu samy zvedly, moje tělo se otáčelo do kruhu a moje duše ten mohutný proud síly a lásky posílala všem přítomným. Zářil jsem štěstím a radostí. Byl jsem Sluncem uprostřed Vesmíru.
Po konstelaci jsem seděl a jedním dechem psal, jak nejrychleji jsem dovedl, myšlenky, které mi překotně přicházely: „Já mám svoji hodnotu…stojí za mnou vesmír…síla…opři se o ni…nezachraňuj…ucti ostatní…poděkuj všem a měj je v úctě…uznávají tě jako sílu…je čas na oslavu…spoj se s vesmírem, ten otevře tvoji duši, abys mohl zase volně dýchat.“
Týden před tím otevírám e-mail a čtu nabídku k účasti na akci: „Zbývá nám cca 4-5 volných míst, takže kdo se první přihlásí, vítězí... Datum konání 5. - 7. 6. 2015“ (Podobnost s datem uzávěrky soutěže Letáčku je opravdu čistě náhodná?)
Záhy mi naplno došlo uvědomění mojí nezávislosti: Už několik let přece nepracuji „v sociálních službách“, ale až teď docházím k uvědomění a přejmenování; totiž, že pracuji samostatně jako externí supervizor „pro“ sociální služby a pro další zájemce. Moje práce, kterou vnímám jako vyslyšené volání – tedy povolání, je i můj byznys. Nestydím se už za to, že si za odvedený výkon říkám o peníze. Oprostil jsem se od výrazu „pomáhající“ a přestal zachraňovat, a to za každou cenu. Tedy za cenu nízkou nebo za cenu sebeobětování. Nejdu druhým po-moci. Jsem a chci být „podporující“. Podporou, která nebere zodpovědnost z beder druhých, aby pod její tíhou padla přetížením. Padal jsem v minulosti přetížením a to doslova, často na všechny čtyři a s bodavou bolestí vystřelující do zad.
Ukončil jsem nevýhodné kontrakty. Přestal cestovat za prací ve stylu: Brzy ráno 250 km a tři hodiny v autě, pak 7 hodin intenzivní psychické práce a po náročném dni návrat 250 km domů a tři hodiny polomrtvý za volantem. A hned druhý den přídavek v podobě další cesty místo odpočinku. Vytrvalou rehabilitací jsem si posílil vnitřní svalový systém tak, že se přestala hroutit moje bedra a ponožku si už mohu obléci ve stoje na jedné noze. Jaký zázrak znovuzrození! Začal jsem konečně poslouchat svoje potřeby a impulsy a uvědomil si, že tělo jsem také já. Svoji sílu a energii věnuji lidem, kteří o moji podporu stojí a činnostem, které mne naplňují svoji smysluplností.
Před měsícem jsem si zřídil svoji novou stránku na facebooku: Rodinné konstelace Martin Halama.
Velmi pomalé tempo a hluboké dýchání mi umožnily zapojit hlas a říct slovo po slově a pak celou větu. Můj hlas byl velmi rozechvělý, ale stále více přibýval na jistotě. Třásl jsem se po celém těle, ale pevně rozkročený stál na svých nohou a s hlavou zdviženou. V tu chvíli se stalo pro mne něco nevídaného. Průvodce konstelací poklekl na zem, napřáhl ruce směrem ke mně a sklonil hlavu až k zemi. Z kruhu kolem mne se podobným způsobem začali jako kostičky domina sesouvat k podlaze další a další účastníci. Stál jsem tam se slzami v očích a vnímal zesilující vibrace v těle. Moje ruce se obrátily dlaněmi vzhůru a začalo skrz ně procházet obrovské množství energie. Moje paže se bez povelu samy zvedly, moje tělo se otáčelo do kruhu a moje duše ten mohutný proud síly a lásky posílala všem přítomným. Zářil jsem štěstím a radostí. Byl jsem Sluncem uprostřed Vesmíru.Po konstelaci jsem seděl a jedním dechem psal, jak nejrychleji jsem dovedl, myšlenky, které mi překotně přicházely: „Já mám svoji hodnotu…stojí za mnou vesmír…síla…opři se o ni…nezachraňuj…ucti ostatní…poděkuj všem a měj je v úctě…uznávají tě jako sílu…je čas na oslavu…spoj se s vesmírem, ten otevře tvoji duši, abys mohl zase volně dýchat.“
Týden před tím otevírám e-mail a čtu nabídku k účasti na akci: „Zbývá nám cca 4-5 volných míst, takže kdo se první přihlásí, vítězí... Datum konání 5. - 7. 6. 2015“ (Podobnost s datem uzávěrky soutěže Letáčku je opravdu čistě náhodná?)
Záhy mi naplno došlo uvědomění mojí nezávislosti: Už několik let přece nepracuji „v sociálních službách“, ale až teď docházím k uvědomění a přejmenování; totiž, že pracuji samostatně jako externí supervizor „pro“ sociální služby a pro další zájemce. Moje práce, kterou vnímám jako vyslyšené volání – tedy povolání, je i můj byznys. Nestydím se už za to, že si za odvedený výkon říkám o peníze. Oprostil jsem se od výrazu „pomáhající“ a přestal zachraňovat, a to za každou cenu. Tedy za cenu nízkou nebo za cenu sebeobětování. Nejdu druhým po-moci. Jsem a chci být „podporující“. Podporou, která nebere zodpovědnost z beder druhých, aby pod její tíhou padla přetížením. Padal jsem v minulosti přetížením a to doslova, často na všechny čtyři a s bodavou bolestí vystřelující do zad.
Ukončil jsem nevýhodné kontrakty. Přestal cestovat za prací ve stylu: Brzy ráno 250 km a tři hodiny v autě, pak 7 hodin intenzivní psychické práce a po náročném dni návrat 250 km domů a tři hodiny polomrtvý za volantem. A hned druhý den přídavek v podobě další cesty místo odpočinku. Vytrvalou rehabilitací jsem si posílil vnitřní svalový systém tak, že se přestala hroutit moje bedra a ponožku si už mohu obléci ve stoje na jedné noze. Jaký zázrak znovuzrození! Začal jsem konečně poslouchat svoje potřeby a impulsy a uvědomil si, že tělo jsem také já. Svoji sílu a energii věnuji lidem, kteří o moji podporu stojí a činnostem, které mne naplňují svoji smysluplností.
Před měsícem jsem si zřídil svoji novou stránku na facebooku: Rodinné konstelace Martin Halama.
4.6.2020
Ps: Do roka a do dne, tak jak jsem si slíbil, natočil jsem a sestříhal také video k oslavě transformačního zážitku. Sbíral jsem rok materiál na svoji kameru, všechny záběry jsou autentické, nic hraného ani předstíraného. Odkaz zde
- Můj web: https://martinhalama.cz/
- https://www.facebook.com/martin.halama.100
- https://www.facebook.com/konstelace.halama
Další příspěvky o osobní transformaci:
- Osobní transformace Zdeňka. Malováním proti strachu a úzkosti.
- Osobní transformace Martina Sloupová. Z jednoho štěstí do druhého.
- Osobní transformace JaNina. Když utichne vše kolem nás a zůstane vděčnost a láska.
- Osobní transformace Václava Chrástková. Mezi nebem a zemí.
- Osobní transformace Michaela Čápová. Hlava plná tajemství.
- Osobní transformace Vendula Strádalová. Jak mi koronavirus pomohl s mým vnitřním kritikem.
Další příspěvky mimo soutěž:
- Lucie Navarová. U zubaře ke znovuzrození.
- Lucie Navarová. Bouračkou ke svému poslání.
- Svatojakubská cesta Lucie Navarové.
- Osobní transformace Tomáš Michal. Vision quest.
- Osobní transformace Markéta Hrabalová. Biodanza mě pozvolna úplně proměnila.
- Má osobní cesta k sebevědomé ženě. Kamila Gaia.
- Jak jógové studio v Králově Dvoře procházelo korona krizí
- Osobní transformace Kamila Burdová. Atopický ekzém.
Mimo soutěž od členů týmu Letacek.cz
- Osobní transformace Petra Frenz. Výpověď je vlastně super!
- Osobní transformace Nishkam. Meditace.
- Osobní transformace Magdaléna JP. Zázraky se dějí.
Komentáře