Kraniosakrální terapie

Co je to za techniku? 

Kraniosakrální terapie (CST) je alternativní léčebná terapie, při které je léčení těla a mysli generováno životní silou těla. Můžete si to představit jako jemnou masážní techniku nebo křížence mezi chiropraktickými či osteopatickými manévry a praktickým léčením. Tichá a uvolňující, navozující klidný spánek, by mohla být označena za tajemnou.  

Je to šetrná terapeutická metoda k vyrovnání kraniosakrálního systému těla. Lehký, ale soustředěný dotyk (přibližně váha pírka) se používá k odstranění blokád a vírů v kraniosakrálním systému, které mají dopad na nervový, muskuloskeletální, endokrinní a cévní systém.

Ve skutečnosti se kraniosakrální terapie zabývá rytmickým životním tokem, který je jádrem naší fyziologie – pulzem energie, který proudí mezi naší hlavou (cranio) a pánevní oblastí (sacrum). Je to stejně důležité, měřitelné a hmatatelné jako náš dech a srdeční frekvence. Kraniosakrální systém sleduje rytmus a kosti lebky se přizpůsobují jeho pulzu. Stejně jako kardiolog usiluje o zlepšení kardiovaskulárního systému, kraniosakrální praktik vyhodnocuje a optimalizuje puls kraniosakrálního rytmu. Jde o jemnou, často hluboce intuitivní techniku. 

„Lidský mozek je motor, dech života je jiskra vznícení, která zažehává motor, něco takového není nic ve hmotě, co bychom mohli vidět.“
William Garner Sutherland, osteopatický lékař a vizionář ve vývoji kraniálního přístupu k osteopatii.

I když ne každý věří, že kraniosakrální terapie funguje, zastánci tvrdí, že zmírnila mnoho různých příznaků: od chronické bolesti, ušních infekcí, bolestí čelistí, migrén a ztuhlosti kloubů až po problémy s těhotenstvím, depresi, autismus, úzkost, dyslexii, poranění míchy a problémy s koordinaci. 

Funguje tak, že normalizuje prostředí kolem mozku a míchy, což posiluje přirozenou schopnost těla léčit se a sebeopravovat. Proto lze tuto techniku použít k léčbě akutní i chronické bolesti. Předpokládá se, že CST zmírňuje kompresi v oblasti hlavy, krku a zad. To může utišit bolest a uvolnit emocionální i fyzický stres a napětí. Předpokládá se také, že pomáhá obnovit lebeční pohyblivost a zmírňuje nebo uvolňuje omezení hlavy, krku a nervů.

„Je to forma práce s tělem, která se skládá z extrémně lehkého tlaku prstů a rukou na lebeční kosti a křížovou kost a na mimovolné pohyby těchto kostí,“ říká Dr. Milne.

Jak technika vznikla? 

Kraniosakrální terapie má svůj původ v oblasti osteopatie. Osteopatii vyvinul Američan Andrew Taylor Still, DO. Během občanské války byl nejprve vycvičen jako „správce nemocnice“. Když válka skončila, byl plně vyškoleným chirurgem. Still dospěl k závěru, že ortodoxní lékařské praktiky jeho doby byly často neúčinné a někdy škodlivé. Praxe pouštění žilou, předepisování léků obsahujících arsen, rtuť a návyková narkotika a časté amputace byly standardní léčbou té doby. Zbytek svého života zasvětil studiu lidského těla, aby našel účinnější způsoby léčby nemocí. Podněcoval také preventivní medicínu a věřil, že lékaři by měli léčit celého člověka, spíše než se zaměřovat na nemoci. Doktor Still považoval braní léků za škodlivé a k dosažení svého pozoruhodného úspěchu používal pouze manuální terapii. Byl první, kdo prosazoval, aby se s pacientem zacházelo jako s celou osobou a ne s nemocí. Věřil, že člověk nemůže být nemocný v jedné oblasti těla, aniž by tato nemoc zasáhla jiné oblasti. Byl zastáncem toho, aby správný pohyb tekutiny v těle (krve, lymfy a mozkomíšního moku) byl prvořadý.

Počátkem 20. století na osteopatické škole William Garner Sutherland dospěl k závěru, že kosti lebky se mohou posouvat a hýbat – což je neortodoxní lékařský pohled, který dodnes není plně akceptován. Vizionář a průkopník, který cítil dalekosáhlé duchovní důsledky svých zjištění, vyvinul léčebnou metodu, která z něj udělala dědečka kraniální osteopatie. William Sutherland rozpoznal souvislost mezi rytmickým pohybem tekutiny a membrán kolem mozku a míchy, stejně jako s odpovídajícím rytmickým pohybem křížové kosti, se zdravím a duševní pohodou.

"Uvnitř toho mozkomíšního moku je neviditelný prvek, který nazývám 'Dech života. Chci, abyste si představili tento Dech života jako tekutinu v tekutině, něco, co se nemíchá, něco, co má sílu jako věc, která ji uvádí do pohybu. Je opravdu nutné vědět, co způsobuje pohyb tekutiny? Vizualizujte si  inteligentní potenci, která je inteligentnější než vaše vlastní lidská mentalita."
DR. WILLIAM GARNER SUTHERLAND (1873-1954) 

Další osteopatický lékař, Dr. John Upledger, pokračoval v práci Dr. Sutherlanda od 70. let 20. století. Jako výzkumník a profesor na Michiganské státní univerzitě zkoumal teorie jemných pohybů lebky a hmatatelného lebečního rytmu. Dostal tým výzkumníků a vědců na pomoc při zkoumání tohoto fenoménu. Výzkum tyto teorie empiricky potvrdil a pomohl objasnit mechanismy v těle, které je umožňují. Tato vědecká ověření spolu s praktickými výsledky, kterých byl svědkem, ho vedly k vývoji toho, co nazval kraniosakrální terapie. Začal pracovat se studenty, kteří nebyli lékaři. Upledger Institute v Palm Beach Gardens na Floridě byl založen v roce 1985, aby tuto metodu představil veřejnosti a poskytoval dlouhodobý výzkum v oblasti terapií lehkým dotykem. "Funguje to!" V roce 1994 byla vytvořena Americká asociace pro kraniosakrální terapii se sídlem také v Palm Beach Gardens na Floridě. 

Jaký je rozdíl mezi mechanickým a biodynamickým modelem krania?

Kraniosakrální terapeut může použít jeden ze dvou přístupů: biomechanický nebo biodynamický. Každý přístup vytváří změny v těle a mysli, přesto se od sebe liší. Jedna je cesta šamana a druhá cesta mechanika. Obojí je velmi přínosné a efektivní, ale Biodynamický model změní to, kým jste jako lidská bytost a jak chodíte po této vodní planetě.

Biomechanický přístup, kraniosakrální terapie (CST), přidává metody dalšího osteopatického lékaře, Dr. Johna Upledgera, upravující nerovnováhu v klientově systému jemným tlakem ruky.  Tato metoda identifikuje fyzická omezení v kraniosakrálním a centrálním nervovém systému a snaží se je řešit. Tento přístup se zaměřuje především na vztah kostí hlavy, pohyb křížové kosti mezi pánevními kostmi a pohyb tekutiny kolem mozku a míchy. Léčba proto bývá mnohem více cílená a zaměřuje se na konkrétní oblasti, podobně jako by to dělal osteopat.


Biodynamický přístup, biodynamická kraniosakrální terapie, zahrnuje dva pomalejší, zřetelné rytmy tekutin v celém těle. Sutherland rozpoznal, že pacienti onemocněli, když rytmický pohyb života nebyl v rovnováze. Také zjistil, že když svým pacientům pomohl obnovit jejich vlastní vyvážený rytmus, regenerační  životní síly je dokázaly uzdravit a udržet je zdravé. Léčení přichází spíše zevnitř klienta než od praktikujícího. Terapeut obvykle vyhledává a povzbuzuje síly zdraví, aby stanovily priority sezení a přinášely přirozené úpravy z vlastních zdrojů těla. Vyznačuje se silnou orientací na páteřní kanál, kde anatomie a fyziologie těla v reálném čase souvisí s jemnými silami života, které působí přes rozhraní tělesných tekutin. Při terapeutickém sezení jsou vnímány jemné pohyby v tekutinovém těle a ve fasciích, je jim nasloucháno a je nastoleno jisté urovnání a klid, který je vnímán jako hluboce léčivý.

V čem se kranio liší oproti ostatním technikám práce s tělem? 

Většina kraniosakrálních praktiků jsou dnes chiropraktici; fyzioterapeuti, masážní terapeuti nebo osteopati. Školení je někdy dostupné i laikům a může být velmi přínosné pro zlepšení kvality života rodiny a přátel.

 CST je neinvazivní, praktická terapie, jejímž cílem je posílit vlastní léčebné schopnosti těla. Kraniosakrální terapie vyrovnává jemné energie v těle a věnuje zvláštní pozornost pohybu kraniosakrálních tekutin z lebky do křížové kosti. Nevyžaduje žádné nástroje nebo  prvky vstupující do těla. Jde o praktickou techniku, která využívá lehký dotek. Kraniosakrální terapie se provádí v oblečení, v tichu nebo s relaxační hudbou a slabým osvětlením.

Masážní terapie se na rozdíl od krania zaměřuje na uvolnění napětí v měkkých tkáních a svalech v těle. K uvolnění se používají tlakové techniky prstů a dlaní na sucho (thajská masáž a shiatsu), nebo masážní hnětací techniky prováděné olejem.

Reiki oproti kraniu využívá vysílání univerzální energie k pacientovi k podpoře léčení a relaxace. CST pracuje s vlastní energií pacienta, aby uvolnil blokády v toku energie v těle a podpořil tak hojení.

A chiropraktická péče se, v porovnání s kraniem, zabývá uvolněním / přenastavením pohybového aparátu, zejména páteře.

Pro koho je kraniosakrální terapie vhodná a kdy není? 

Kraniálniosakrální terapii mohou využít lidé všech věkových kategorií a lze ji použít k léčbě široké škály bolesti a dysfunkcí. 

Kdo by neměl absolvovat kraniosakrální terapii? Existuje několik kontraindikací, ale je třeba si je uvědomit. CST by se neměla provádět u jedinců s akutní cévní mozkovou příhodou, akutním mozkovým krvácením nebo jakýmkoli akutním cerebrálním vaskulárním stavem s aktivním krvácením.

Pouhé tři až pět sezení často dávají úžasné výsledky. Přesto je třeba mít na paměti, že kraniosakrální terapie je spíše prevencí než léčbou závažných onemocnění.

Může být součástí vaší léčby, jako je:

• Chronická únava
• Chronické migrény
• Poruchy koordinace
• Skolióza (zakřivení páteře)
• Chronické bolesti krku a zad
• Dysfunkce temporomandibulárního kloubu (TMJ), čelistního kloubu.
• Stres, uklidnění nervového systému
• Napětí související s emocemi
• Traumatická poranění mozku
• Poranění míchy
• Biologické rytmy
• Lepší hojení
• Trávicí problémy
• Ošetření traumatické události
• Migrény a bolesti hlavy
• Zácpa
• Syndrom dráždivého tračníku (IBS)
• Narušené spánkové cykly a nespavost
• Sinusové infekce
• Bolest krku
• Fibromyalgie
• Opakující se ušní infekce nebo kolika u kojenců
• Zotavení z traumatu
• Poruchy nálady, jako je úzkost nebo deprese
• Obtížná těhotenství

Jak zhruba sezení probíhá?

Sezení CST je podobné masážní terapii, s tím rozdílem, že zůstanete plně oblečení.

Léčebné sezení začíná konzultací s vaším vyškoleným terapeutem k identifikaci problémových oblastí. Ke zvýšení vašeho stavu relaxace se často používá jemná hudba a slabé osvětlení. Samotná terapie obvykle zahrnuje dobu od 45min do 90min.

Terapeut používá jemné dotykové techniky k posouzení existence možných narušení a/nebo omezení ve vašem fasciálním systému. Lehký dotek a uvolnění fascií mohou pomoci vašim svalům a orgánům přirozeně zmírnit stres. Pacienti často mluví o pocitu hluboké relaxace.

Má kraniosakrální terapie nějaké vedlejší účinky? Obvykle jsou během sezení pouze příjemné pocity a nejčastěji úplná relaxace. Po sezení následuje zpracování centrálním nervovým systémem, jehož dokončení může často trvat několik dní až týden.

Moje osobní zkušenost s technikou

Kraniosakrální terapii jsem vystudovala ve Velké Británii, ve známé škole biodynamickeho směru, kde mě celé dva roky provázeli špičkoví učitelé a osteopati. Naučila jsem se naslouchat tělu a dávat mu prostor k sebeuzdravení. Tuto techniku používám pro hlubokou meditaci k léčení druhé osoby skrze terapeuta. Rovněž jsem ukončila  postgraduální kurz práce s dětmi a maminkami v kraniosakrální terapii. V současnosti pracuji s dospělými a s miminky s porodními traumaty již několik let a tato práce mi poskytuje mnoho radosti, když vidím zlepšení u klientů v poměrně krátké době.  Během let mého intenzivního tréninku jsem získala vědomosti, jak přistupovat k lidem jemným způsobem a vytvářet jim skrze terapii bezpečné místo pro uzdravení. Naučila jsem se, jak mám s nimi komunikovat, jak je dostat do kontaktu s jejich vlastním tělem a s jejich pocity během našeho sezení. Pracuji s lidmi různého věku a různých druhů zdravotních problémů od miminek po dospělé. Naučila jsem se být plně přítomna a vytvářet bezpečné místo pro dotyčného během terapie. Mám ráda tuto práci, protože skrze tento proces vytvářím pochopení a cítění s mým klientem a jeho problémy a mám radost, když se celkový psychický a zdravotní stav mého klienta lepší. Těmito technikami chci pomáhat lidem ke zdraví tak, aby byli vice naplněni v jejich vlastních životech a našli stabilitu a oporu ve svém těle a mysli. 

Kde zájemci mohou CST najít / vyzkoušet?

Kraniosakrální terapie je velmi oblíbenou terapií v ČR i v zahraničí. Také i díky tomu, že ji lze snadno integrovat do jiných terapií, kde se pracuje s tělem. Klíčové je najít licencovaného a zkušeného terapeuta s plným několikaletým výcvikem v technikách kraniosakrální terapie a znalostmi z anatomie. 

Bohužel v České republice vznikla spousta víkendových kurzů, které nemají správnou akreditaci. Někteří praktikující si dokonce říkají kraniosakrální terapeuti, aniž by do jakéhokoliv kurzu někdy šli. To ovšem neznamená, že třeba i akreditovaný terapeut bude mít všechny kvality, které potřebujete. Je dobré mít na paměti, že nalezení terapeuta se správným vzděláním a zkušenostmi je pouze jedním kouskem skládačky; stejně tak je důležité najít terapeuta, s nímž se cítíte dobře a u kterého máte pocit, že rozumí vám a výzvám, které chcete překonat. 

Resumé

Kraniosakrální terapie (CST) vychází z kraniální osteopatie, ale působí na kraniosakrální systém. O kraniosakrálním systému se říká, že se skládá z membrán a tekutin, které obklopují mozek a míchu.

Využívá lehký dotek k rozproudění životní síly a zabývá se pohybem tekutin v centrálním nervovém systému. Uvolnění napětí v centrálním nervovém systému podporuje pocit pohodz, odstranění bolesti a posílení zdraví a imunity. Je to jemná praktická léčba, která může poskytnout úlevu od řady příznaků včetně bolestí hlavy, krku a vedlejších účinků léčby rakoviny a mnoha dalších. Je to alternativní léčba, kterou obvykle používají osteopati, chiropraktici a masážní terapeuti. 

Těžištěm CST je jemné umístění rukou, které napomáhá uvolnění tělesné pojivové tkáně neboli fascie. Fascia je obal nacházející se po celém těle včetně orgánů, žláz, nervů, svalů, krevních cév, mozku a míchy. Tento obal tvoří celotělní spojovací síť. CST je založena na myšlence, že tělo je propojeno na všech úrovních a pokud je podporováno, dokáže se léčit. Používá jemný dotek k manipulaci s kostmi v lebce (craniu), částmi pánve (sacrum) a páteře k podpoře zdraví a léčbě onemocnění.

Dnes se kraniosakrální terapie používá k úlevě od širokého spektra fyzických a psychických problémů, včetně bolestí hlavy, chronické bolesti, skoliózy, poruch učení, úzkosti, posttraumatické stresové poruchy, TMK, úzkosti a deprese.

Lenka Lorien Kolárová, březen 2022

• Stres v těhotenství může způsobit problémy s chůzí dítěte. Zkušenosti z terapie. 
• Problémy s intimitou může způsobit komplikovaný porod. Zkušenosti z terapie. 
• S čím může pomoci terapie zaměřená na tělo? Téměř se vším. 
• Somatické prožívání. Somatic experiencing® (SE™) 
• Panchakarma 
• Porod, porodní trauma a kraniosakrální terapie. 
• Umění jako cesta 
• Moje zkušenosti s prací ošetřovatele ve Velké Británii. 

 

Komentáře

zatím žádný. Napište svůj komentář jako první - klikněte zde.