Festival Ženám – jak to všechno ve vaně začalo

Jaké to je, když si vás vybere vaše poslání 

Ohlédnutí se za rokem 2018 – slova Kateřiny Krejčí, zakladatelky Festivalu Ženám v Praze

Když jsem se před rokem koupala ve vaně, sneslo se na mě z nebe moje poslání (ne, nejsem EZO, ale nevím jak jinak to napsat, když najednou víte přesně do detailů, jak má vypadat festival pro ženy a přitom jste před hodinou vůbec netušili, že by vás něco takového mohlo potkat). 

Bylo to silné a nečekané, jak se nám ženám tvořitelkám občas děje. Přestože jsem běžně velmi rychlá a nadšená z jakéhokoliv tvoření a přímo skáču po hlavě do vody a ani nezkouším, zda je ledová či teplá, tak toto bylo větší sousto i pro mou bytost. 

Celý měsíc jsem čekala, zda nápad stvořit velký festival nezmizí. Nezmizel, stále byl se mnou a čekal, co udělám. A tak jsem před Vánocemi 2018 vzala telefon a udělala první krok. Obtelefonovala jsem celou Prahu, abych zjistila, kde a za jakých podmínek může tak velké setkání žen fungovat. Celý den telefonátů po všech prostorech, divadlech a kongresových centrech vedl k jedinému závěru: je to buď moc malé nebo šíleně drahé, to není ono, to není ono, to nelze zvládnout. Na konci dne jsem si položila otázku: Tak buď to nemá být, já rozhodně nic nikam tlačit nebudu a nebo něco nevidím. Co je to co nevidím? Do hodiny se objevilo řešení a místo, kde byly super podmínky a fajn finance. Takže potvrzeno, nebyl to můj výmysl a není to pouze moje ego, které něco chce. 

Druhá překážka nastala ve chvíli, kdy jsem možný termín nabídla všem lektorům a hvězdám. Všichni z nich byli nadšení, ale skoro nikdo v tomto termínu nemohl.  Opět přišla pochybnost "AHA TAK SE TO NEMÁ KONAT? Je to jen slepá ulička?" Když v tom se ozvala první žena, druhá žena a nakonec i ty, které nemohly si (s obdivem a vděčností k nim) přizpůsobily svůj program, odběhly z víkendových seminářů, jely přes celou republiku, jen aby byly s námi, aby naplnily VIZI VELKÉHO SPOLEČENSTVÍ ŽEN. A v tu chvíli už jsem seděla v rozjetém vlaku a nedalo se vystoupit. 

Byly dny krásné a velkolepé, ale také byly ty SOS dny, kdy taháte ve vlaku za RUČNÍ BRZDU, protože nevidíte jiné východisko než zastavit a vystoupit, protože máte pocit, že vaše koleje už dál nevedou, že se vše zdá tak jednoduché, ale nakonec postavit ty NOVÉ KOLEJE, KTERÉ JEŠTĚ NIKDY NESTÁLY a udělat novou trasu není tak jednoduché, jak se zdá. Jenomže ve vlaku sedí už spousty cestujících a vy jste ten MAŠINFÍRA, který nese zodpovědnost za to, že cestující dojedou do předem stanového cíle. A tak jedete a čarujete přímo před očima nové a nové cesty, zatáčky a prodlužujete koleje před očima. 

Tak proběhl první Festival Ženám, který byl nádherný, hluboký a tolik intimní ve své jemnosti (takový obraz mého vlastního nitra - jasný otisk svého rodiče a stvořitele). Ženy byly nadšené a já poté celou noc protančila naplněná tou krásnou energií ve vděčnosti všem svým učitelkám a ženám, které uslyšely, pochopily, přijely a naplnilny naše pódium bez nároku na honorář s vědomím příspěvku nám ŽENÁM. 

A tak je tady po pár měsících druhý Festival Ženám, který se dere do světa, křičí o svou pozornost a VOLÁ ŽENY ZE VŠECH KOUTŮ NAŠÍ ZEMĚ, aby přišly a byly společně. A PROČ? Mojí odpovědí je od počátku "Prostě jen tak. Takové normální setkání žen." Na což mi moje kamarádka (kdysi v počátku) řekla, tak to je hodně slabé, to ti něvěřím, nevěřím, že se to stane. Pořád se po mně chce, aby za festivalem stál nějaký silný slogan, který vám ženám řekne, CO POTŘEBUJETE, CO VÁM PŘINESEME, CO JE TO POSELSTVÍ. A co kdyby to bylo tak jednoduché, že bychom všechny věděly, jaká síla je v tom, když se ŽENY SEJDOU. V dřívějších dobách se scházely ženy celého kmene, celé vesnice a nikdo nemusel vykřikovat velká hesla a důvody, proč tomu tak je. Bylo to zcela přirozené a jasné. Prostě SPOLU TVOŘÍME VÍCE (jak z nás vypadlo při jednom natáčení videa na festival). Co když jsou věci mnohem jednodušší než se zdá a nemusíme za vším hledat velké logické odůvodnění, co když si my ženy prostě dovolíme VĚDĚT, ŽE VE VÍCE OSOBÁCH JE VĚTŠÍ SÍLA a že díky velkému množství společně vytvořené energie se živí a posilují vnitřní zdroje nás všech. 

No věřte, že tento festival je sice už druhý, ale ani on ještě není zcela jednoduchý. Stále volám ženy, které se připojí a říkám si "já to přece nechtěla pro sebe, vždyť stále nejsem schopná říct ten DŮVOD, proč to dělám" a opravdu nevím. Nějaký vyšší záměr? Nebo skryté EGO? Proč se to děje a jaká bude další cesta? Jak zvládnout TLAK ZODPOVĚDNOSTI, který je s tím spojený? Jak být v jemné ženské jinové energii, když denně je třeba fungovat a myslet? 

A až dnes je můj velký den, kdy jsem prvně pocítila zcela jasně, že to není tak malá a nicotná záležitost to naše ženské setkání. Pochopila jsem přesně ve chvíli, kdy jsem rozesílala linky na speciální vstupenky, které podpoří 200 Kč z každé vstupenky na projekty AŤ STOJÍ!!! (nové porodní domy) a na podporu DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ. Takže teprve po roce mně doteklo, že to celé má a může mít daleko větší přesah a přínos, než si dokážu připustit (kdo mně zná, tak ví, že frčím vesmírnou rychlostí a nestíhám vidět detaily). 

Takže jsem dnes ve velké POKOŘE SAMA K SOBĚ, K MÉMU VLASTNÍMU TVOŘENÍ A MÝM DOVEDNOSTEM. Jsem v pokoře a úctě k tomuto zvláštnímu vnuknutí a poslání, které si mne našlo, aniž bych se o to prosila (zapomněla jsem napsat, že týden před tou osudnou koupelí ve vaně, mi jedna vědma nebo cikánka, (jak chcete) předpověděla, že už mám pracovat výhradně s muži, že to tak bude mnohem přínosnější). Jsem v přijetí všeho, co přichází. Jsem v nadšení ze všech, kteří se připojují. Jsem v respektu ke svým vlastním kapacitám. Jdu krok za krokem a učím se více a více důvěřovat, že vše je v souladu, v pořádku, v přínosu pro svět, ať už se dějí plusové či mínusové momenty. Všechny mají v této pozemské hře svůj vlastní účel:

• Setkat se sami se sebou. Setkat se v hloubce svého nitra s ostatními. Stvořit něco nového. Radovat se. Užívat si. 
• Život je opravdu zábavný, když si vás najde vaše poslání.

Kateřina Krejčí je úspěšná koučka, matka dvou dětí a vášnivá houbařka. Je inspirativní ženou v mnoha směrech. Inspiruje své klienty, aby si úspěšně odpověděli na zásadní otázky týkající se jejich životů. Motivuje ženy k vzájemné pomoci, podpoře a scházení se.  Když sama potřebuje vzpruhu, jde se projít do přírody nebo si dá skleničku vody s jejím oblíbeným esenciálním olejem. „Být ženou znamená následovat své vnitřní vedení. Následování své intuice bychom mohli přirovnat k procházce po horské stezce. Nepřemýšlíte, jestli zabočíte doprava nebo doleva. Prostě jdete, kudy vás nohy vedou a jak se cesta klikatí. A přesně tak vznikl i Festival Ženám. Byl a stále je to počin řízen čistě ženskou intuicí,“ popisuje Kateřina. 



Zakladatelce festivalu a komunity Ženám přišel nápad zorganizovat toto setkání sám. Navštívil ji ve vaně. Sama mluví o akci jako o něčem, co skrze ni mělo vzniknout pro ženy, které hledají nové cesty a dívají se “pod povrch”. A se stejnou energií s jakou myšlenka vznikla, na sebe postupně nabaluje lidi, kteří s ní souzní a projekt obohacují. „Festival je prostorem pro sdílení příběhů a různých pohledů na témata, se kterými se dnešní ženy potýkají. Je také o propojování a vzájemné podpoře nejrůznějších ženských aktivit a charitativních projektů. O nacházení osobní síly, odvahy,  vnitřní krásy a o radosti ze společného setkání. Každá z nás je osobnost. Každá jsme nositelkou jedinečného příběhu, který může inspirovat a obohatit ostatní. Každá z nás má v sobě vlastní dary,“ vysvětluje. A to je právě to, co stojí na pozadí festivalu. Myšlenka propojení žen s jejich jedinečností. „Nadšení pro rozdmýchání vnitřního ohně v každé ženě, aby uviděla své dary a odvážila se o ně podělit. Věříme, že díky tomuto propojení se ženy více uvolní do své ženskosti a síly,“ uzavírá Kateřina. 

Součástí festivalu v roce 2019 bude kromě zajímavých hostů také několik workshopů, hudebních vystoupení a dobročinný bazárek kabelek Kabelko-mánie. Jeho výtěžek půjde na podporu dárcovství kostní dřeně.

Více informací o festivalu najdete na www.festivalzenam.cz .

Těšíme se, že se tam potkáme!

Článek společně vytvořily Kateřina Krejčí, Lucie Šimíková za Festival Ženám a Magdaléna JP za Letacek.cz
 

Komentáře

zatím žádný. Napište svůj komentář jako první - klikněte zde.